Historie

Původ thajské kočky je úzce spjatý s kočkou siamskou. Mají společné předky, pocházející ze Siamu, dnešního Thajska. 
První zmínky o thajských kočkách ( královských kočkách ze Siamu) lze nalézt v nejstarší knize o kočkách,v díle Tamra Maew  "Báseň o kočce"  z roku 1330, která je dodnes uložena v Národní knihovně v Bangkoku.  
Wichien-maat - thajská kočka, v překladu znamená Měsíční diamant a je jednou ze 17ti původních koček štěstí. V knize jsou popsány společně se 6ti kočkami smutku.
Do dnešní doby se zachovalo 5 plemen - Korat, Suphalak, Khao Manee, Konja a naše Wichienmaat.
Thajské kočky, nebo-li královské kočky ze Siamu, zůstávaly po mnoho staletí skryty. Věřilo se, že přinášejí štěstí, a proto byly hlavně ozdobou paláců a buddhistických klášterů. 

Královské kočky se do světa rozšířily jako vzácný dar, pouze do rodin králů či velmi významných osobností a obchodníků. První výstavy se zúčastnily v roce 1871 v londýnském Crystal Palace, kde způsobily rozruch, protože oproti britským a perským kočkám vyčnívaly královské kočky velmi neobvyklým vzhledem.

První chovný pár ( Pho a Mia) se dostal do Británie z Thajska v roce 1884 jako dar pro konzula Edwarda B. Goulda a jeho sestru. Již tehdy se hovořilo o tvou typech - kulaté hlavě tvaru jablka a typem podlouhlé hlavy - kunovitým tvarem. Ten se využíval v chovu moderní siamky, kterou již dnes pod tímto názvem známe.

Postupně královské kočky získávaly popularitu, zejména pro svoji inteligenci, unikátní vzhled a věrnou psí povahu.          V roce 1902 byl v Londýně založen první Klub chovatelů siamských koček a o rok později byl stanoven standard plemene.                                                                                                                                                                                    Kolem roku 1950 se začíná štěpit názor na vzhled siamských koček a preference k trojúhelníkovému tvaru hlavy, klínovitému profilu, štíhlému tělu nakonec převažují a to vede ke změně standardu pro siamské kočky. Ovšem již na konci 60. let se v Velké Británie ozývají hlasy, volající po původním vzhledu.

V té době již nebylo vůbec jednoduché získat kočky s původními znaky. Na celém světě zůstalo jen pár chovatelů, kteří zůstali věrni původnímu vzhledu. Díky velkému úsilí, hledání a importu koček přímo z Thajska se podařilo původní thajskou kočku, nezatíženou křížením, zachovat.

Od roku 1990 je tento typ kočky, s kulatější hlavou, modrou barvou oka, silnými svaly a vyváženou proporcí, s krátkou přiléhavou srstí, uznán, jako samostatné plemeno s vlastním standardem u WCF - World Cat Federation.              Následují další organizace - 2002 - LOOF - Livre Officiel des Origines Félines, 2004 - EGCA -European Group Cat Association, 2007- TICA - The International Cat Federation, od roku 2017 je thajská kočka plně uznána i u FIFE- Fédération Internationale Féline.

   

Vzhled


Na první pohled zaujmou fascinující modré oči, tmavší odznaky na masce, tlapkách, ouškách a ocásku.

Postava je střední, osvalená, přesto elegantní.

Srst je krátká, jemná, lesklá, hedvábně hladká a přiléhající s mírnou podsadou.

Barevné varianty jsou 4 základní - Seal point (černohnědá), blue point (modrá), chocolate point  (čokoládová) a lilac point (lilová). Dále také red point a cream point.

Další variací k základním barvám je zbarvení "Tortie"  point. 
Výše uvedená zbarvení se vyskytují ještě jako "Tabby " point, což znamená, že odznaky nejsou vybarvené plně, ale mají čárkovanou kresbu. 

Více o variantách a fotografie naleznete zde

Povaha

Thajská kočka je považována za společenské plemeno orientované na člověka. Podmaní si vaše srdce svojí lehkostí a ladností, pronikavým pohledem a mírnou povahou. Je inteligentní, přátelská a učenlivá. Tvoří si silnou vazbu na "svého" člověka. Thajské kočky si rády povídají, ale nejsou dotěrné. Když si chtějí hrát, tak si vás "odvedou" na místo, kde jsou uložené hračky. Umí dát najevo, co chtějí :-) Mají rády děti a vycházejí dobře i s ostatními domácími zvířaty.

Nejsou náchylné k nemocem a dožívají se vysokého věku.